Školní rok 2018-2019

Podzim u nás ve škole

Okénko do života školní družinky

   Pobyt ve školní družince má být pro děti smysluplným využitím jejich volného času, prožíváním radostných chvil s kamarády, odpočinkem a relaxací. K tomu účelu slouží aktivity, jejichž zkrácený výčet z uplynulých jarních měsíců vám nyní předkládáme.

   I když se zima ráda s jarem hádá, kdo z nich má ustoupit, březen nám dal jasně najevo, že skutečně přichází jaro. První sluneční paprsky nás vytáhly ven a my jsme dováděli s míči, florbalkami nebo frisbíčky, pozorovali změny okolo nás, obdivovali sněženky a bledule. A když bylo chladněji, nenudili jsme se ani ve škole. Dávno zapomenutá řemesla – projekt, kterému jsme věnovali nemálo času. Kde bychom byli, kdybychom neměli řemeslníky, kteří jsou mistry ve svých oborech? Jedině řemeslníci vědí, co a jak vyrobit nebo opravit. Šikovní řemeslníci jsou nepostradatelní. My jsme si na ně hráli a předváděli jsme je v pantomimě. V encyklopedii „Vyber si své řemeslo“ jsme našli mnoho informací a zajímavých oborů. Prohlíželi jsme si katalog řemeslné výroby naší oblasti. Mnozí z nás už teď vědí, čím chtějí být. Zažitou tradicí je návštěva obecní knihovny a vynášení Smrtky, Mařeny, Morany nebo jestli chcete Moreny.

   Rozmary aprílového počasí nás postihly jen na začátku měsíce. V půli dubna se příroda obarvila na veselou zeleň a druhá polovina měsíce už teplotně odpovídala červnu. Udržet děti ve třídě bylo takřka nemožné. Obzvlášť kluci žadonili, abychom šli na hřiště. Družinový fotbalový „team“ neúnavně trénoval. Rájem pro ostatní byly tuje, které sloužily jako prolézačky. Pod nimi si děti s velkým elánem stavěly domečky ze všech dostupných materiálů. Pamětí národa je jeho lidová kultura. Lidové tance, písně, slovesnost, zvyky a předměty jsou cenným dědictvím. V družince nezapomínáme na tento zdroj poznání, radosti a tvořivé inspirace a mnohé tradice a zvyky praktikujeme v našich činnostech. Žákyně druhé třídy přispěly svým doprovodným programem k pěkné atmosféře na setkání jubilantů v Kovalovicích. Příjemným vystupováním, hrou na flétny a především líbivým zpěvem dokázaly rozechvět srdce všech přítomných. Spousta čarodějnických kejklů, hádání z ruky a létání na koštěti se odehrávalo poslední dubnový den v družince. Čarodějnice se utkaly v soutěžích: prolet ohnivým kruhem, tryskový dolet na slet nebo nejrychlejší přelet přes překážky. Nešlo nám o vítězství, ale o připomínku tradice, zábavu a příjemné vyplnění volného času.

   Květen vydechoval omamnou vůni šeříku, hlohu, akátu, černého bezu, těšil nás pestrobarevnou záplavou drobných kytiček, do uší se nám draly zvuky a zpěv ptáků, okolo hlavy létali nejen motýli. To vše a mnohem víc nám nabídla zázračná květnová příroda. Volný družinový čas jsme trávili převážně na školkovém hřišti. Sluneční paprsky hřály, větřík nás příjemně ochlazoval. Zapojili jsme se do atletiky, sportovních her a samozřejmě fotbalu, nebo jsme jen tak volně pobíhali, vymýšleli si vlastní hry, schovávačky, hoňky. Přitom jsme stačili vnímat okolní život v přírodě, poznávali jsme bylinky a povídali si o nich. Vždyť každý z nás již potřeboval v době nemoci bylinkový čaj, sirup, kapky nebo mastičku. Zopakovali jsme si, proč je nutné chránit přírodu, víme, jak s přírodou žít. Stále jsme si upevňovali zásady slušného chování, ke kterému patří také úcta ke stáří a pomoc seniorům. Hospodyně, ošetřovatelky, kuchařky, vypravěčky pohádek… Maminky umí všechno na světě a dokážou skvělé věci. Poděkovali jsme jim na Den matek přáníčkem a velkou pusou. Projekt „Máma mi dala korunu“ měl za úkol zasvětit nás do oblasti peněz, obchodování, zboží a nákupů. 

   Kdes chodila této noci? Sbírat bejlí na nemoci… Jedna z nejtajemnějších nocí letního období, plná kouzel, nastává z 23. na 24. června. V předvečer tohoto dne se zapalovaly ohně. Chlapci a děvčata je přeskakovali, aby získali pevné zdraví. My jsme se raději poučili v péči o zdraví naučným filmem S Hurvínkem za lékařem. Pověděli jsme si několik informací o letním nebezpečí v přírodě a o chování v lese. Prohlíželi jsme si fotografie a besedovali jsme o nadcházejících prázdninách. Od svých starostí jsme se odpoutali při rozmanitých hrách. Stalo se příjemným zvykem, že na konci školního roku navštěvujeme šumický Obecní úřad. Setkáváme se zde se vstřícným panem starostou a milými úřednicemi. Se školou a družinou jsme se rozloučili posezením, občerstvením, plánovali jsme, jak budeme trávit prázdninové dny a najednou… Byly tady!

Snad se nám všem vydařily!

Tamara Kalábová

 

Nový školní rok je tady …

Rok se s rokem sešel a opět jsme po prázdninách sešli i my v naší škole. Je pravda, že po zcela výjimečných prodloužených prázdninách, ale o to víc zvědaví, co nového nás čeká. Školní rok pro naše děti totiž končil v půli června kvůli zahájení stavebních prací ve škole. Děti se radovaly, rodiče již méně. Ráda bych využila příležitosti touto formou poděkovat všem rodičům za vstřícnost a pochopení. Díky tomu, že se našemu zřizovateli podařilo uspět se žádostí o podporu z evropských fondů, budou mít naše děti k dispozici nové učebny (jedna z nich počítačová), sociální zařízení, přibyde kabinet, tolik potřebné úložné prostory, prostor pro individuální práci s dětmi pod vedením speciálního pedagoga, škola se stane bezbariérovou a bude splňovat standard konektivity. Na to si ale budeme muset počkat až do dubna příštího roku.

Všichni jsme se sešli v pondělí 3. září a přivítali mezi námi dvacet jedna prvňáčků. A nebyli jsme na to sami, dárky i s přáním všeho dobrého jim předali starostové pan Josef Drápal a pan Milan Blahák, dále paní Zdena Holubová a paní Ludmila Pospíšilová.

Kromě školy se budovalo i na školním hřišti, které se také díky dotaci, tentokrát z MŠMT, podařilo našemu zřizovateli zrekonstruovat. Užíváme si komfortního umělého povrchu, nových prvků, lezecké stěny a nového doskočiště jak v hodinách tělesné výchovy, tak o přestávkách nebo ve družině.

Náš školní život bude opět pestrý. Kromě vzdělávání nás také čeká mnoho dalších aktivit a už nyní se s vámi můžeme podělit o ty, které proběhly v uplynulých zářijových dnech.

Hned začátkem školního roku jsme měli možnost nahlédnout pod pokličku několika vědeckých pokusů. Naše třídy se proměnily v chemické laboratoře a žáci v malé vědce, aby pod vedením milé „paní Vědy“ mohli objevit některé vlastnosti kapalin. Už například víme, co se stane, když do kelímku s řidší kapalinou vložíme kelímek s hustší náplní. Stačila jen voda s troškou potravinářského barviva a slovo difúze už nám není cizí. Děkujeme paní Radce Krejčové za zajímavé zpestření výuky.

Byli jsme na výletě v Moravském krasu, v Domě přírody. Program se jmenoval Za pravěkými lovci a provedl nás dávnověkou historií. Prohlédli jsme si krásné expozice, prožili pravěký příběh o pádu lovců mamutů do Macochy, zkusili trefit soba. Mladší děti se vypravily za netopýry a dozvěděly se zajímavosti z jejich života. Kromě počasí, které nám opravdu nepřálo, se nám výlet líbil.

Olga Růžičková, Lenka Soukupová, Miriam Lerchová,

 

Patronujeme nad Ještědským pralesem

   Vyrazit v rámci výuky do lesa je pro nás vždy příjemným zpestřením. Tak jako ve škole, tak i v lese respektujeme pravidla, která jsou s pobytem v lese v souznění. Rádi pozorujeme změny v přírodě, vždy objevíme mnoho zajímavého. V loňském školním roce jsme se zapojili do projektu "Les ve škole". Jedná se o mezinárodní výukový program o lese, který probíhá ve 26 zemích světa. Podařilo se nám získat Certifikát Lesní třídy a stali jsme se tak patrony nad Ještědským pralesem. Hurá do lesa!

Za druháky a třeťáky Hana Kleisová

 

Co se u nás dělo před Vánocemi

Škola v přírodě Češkovice

V průběhu listopadu jsme se zúčastnili plavecké školy v přírodě, která proběhla v krásném prostředí nedaleko Sloupu. Příjemné počasí nám dopřálo mnoho zábavy. Věnovali jsme se turistice, hrám, zábavě i plavání, kde jsme trénovali různé techniky. Neopomněli jsme ani plaveckou bezpečnost a historii. Oslovila nás i nádherná příroda Sloupsko – šošůvských jeskyní.  Z rozhledny jsme se podívali na svět pěkně z výšky, navštívili jsme místa dávného hradního opevnění a také jsme se trošku učili. Měli jsme stále o zábavu postaráno.

Kateřina Šujanová

 

Projekt 100 leté kořeny

Rok 2018 se nese ve znamení významného výročí – vzniku Československa. Tuto událost jsme si ve škole s dětmi připomínali celý podzim nejen povídáním, ale i mnoha dalšími aktivitami. Jednou z nich byl výukový program 100 leté kořeny, kterého se účastnili naši nejstarší žáci – 4. a 5. ročník.

Děti společně diskutovaly, kým jako národ jsme, co nás spojuje a jaké jsou naše kořeny. Všichni teď vědí, že stejně jako strom, i národ má své kořeny, kterých se musí držet, protože bez nich by nepřežil. Žáci využili své znalosti z vlastivědy i všeobecný přehled a připomněli si naše významné osobnosti, události i hodnoty, na kterých náš národ stojí. Děkujeme p. Chlubnové za realizaci tohoto programu.

Lenka Soukupová

 

Záložka do knih

Po velmi dobrých letitých zkušenostech s projektem „Záložka do knihy spojuje školy“ se jej v letošním roce naše školní družinka opět účastnila, a to již po osmé. Partnerem nám byla Církevní ZŠ sv. Martina v Radoticích. Spolupráce byla bezproblémová, plynulá a příjemná. Zadané téma „Pohádky, bajky, pověsti a příběhy neznají hranice“ jsme se snažili naplnit a fantazie dětí nebrala konce. Rozličnými technikami vznikaly zásluhou malých výtvarníků kouzelné záložky s příběhem. V rámci projektu však nezůstalo jen u tvoření. S partnerskou školou ze Slovenska, jejich obcí i slovenskou krajinou jsme se seznamovali prostřednictvím webových stránek. Četli jsme úryvky z knih ve slovenském jazyce a čtenému textu jsme bez problémů porozuměli.

Ke konci projektu jsme hotové záložky vyfotili, zabalili spolu s poutavou knihou, sladkostmi, osobním dopisem, propagačními materiály o škole a obci a balíček zaslali partnerské škole. Výroba záložek přinesla dětem nejen radost z tvoření, ale i příjemný pocit, že někoho obdarovaly, potěšily a záložky budou sloužit v rozečtených knihách slovenských přátel.

Tamara Kalábová

 

Besedování v knihovně

Paní knihovnice ve spolupráci s obecním úřadem připravila řadu besed pro naše žáčky. Páťáci byli pozváni na besedu s malířem a spisovatelem Pavlem Čechem. Dozvěděli jsme se, jak vznikají jeho obrazy, kde bere inspiraci pro příběhy ve svých knihách, ale i třeba to, jak si vyrobil batoh z kůže, namaloval na něj obrázky s indiánskými motivy a jako držátko použil srnčí parůžek. Vyprávěl nám o knihách, které miluje už od dětství a nechával děti hádat, o které příběhy se jedná. Překvapilo ho, že děti znaly knihy Julese Verna a pochválil je za jejich literární přehled. Také jsme si povídali o ceně přátelství a o tom, co je v životě důležité. V besedování jsme pokračovali i po vymezeném čase a myslím, že hezký zážitek měly nejen děti, ale i pan spisovatel.

Miriam Lerchová

 

Odpadoví skřítkové

Pod záštitou Krajského úřadu Jihomoravského kraje se v listopadu pro děti pořádala literární a výtvarná soutěž s názvem „Recyklíček“. Hlavní témata byla: odpady, znečišťování přírody, recyklace, atd. Jako inspirace nám posloužila kniha od Hanky Hosnedlové a Zdeňky Študlarové s názvem Odpadoví skřítkové.

 

Zveřejňujeme malou ochutnávku od Hanky Horákové ze 3. třídy z naší školy:

Třídicampr  úklidový

        Jednou ráno se malý skřítek Třídicampr probudil a oblékl si svůj zelený oblek s hnědým opaskem a čtyřlístkem na klobouku. Chystal se jít na obvyklou procházku do lesa, když vtom zazvonil jeho telefon. Volal jeho kamarád z města Hlídáček. Říkal: „Ahoj Třídicampre, mám jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Kterou chceš slyšet první?“„Asi tu dobrou,“ odpověděl Třídicampr. „Tak jo, takže už tě zase potřebujeme, město je zamořený odpadky.“„Super, a ta špatná?“ zeptal se Třídicampr. „No, že musíš hned přijít.“(Třídicamprtotiž třídí odpadky a dává je do popelnic.) Třídicampr nasedl na svého poníka a jel. Když vystoupil, pomyslel si:„Tady to vypadá jak v chlívku, musím to tu uklidit.“ Ale nevěděl, kde začít, měl na výběr dvě možnosti: stavící se nemocnice na začátku města nebo v parku na konci města. „Myslím, že v parku to bude lepší, protože tam bude menší hluk.“A začal s uklízením. Všechny lidi, co tam zrovna byli, poprosil o pomoc. Nakonec to přece jen uklidili, i v parku i u nemocnice, prostě v celém městě. (Lidi v těch odpadcích už skoro nemohli dýchat a dostávali žloutenku, zkrátka končili v nemocnici.) Takže mu postavili za odměnu sochu a slíbili, že už budou třídit odpad. A už nikdy v tom městě nebyl ani jeden papírek na zemi, protože už nikdo nechtěl skončit kvůli odpadkům v nemocnici. A ti, co mu pomáhali, na to ještě nezapomněli, protože od Třídicampra dostali diplom za pomoc s úklidem.     

 

 

 

"Moje obec - moje město - můj kraj za 100 let"

 

V naší knihovně probíhala během podzimu celá řada akcí na podporu čtení, včetně besed či autorských čtení se spisovateli, nebo setkání s místní paní kronikářkou paní Pospíšilovou a i jinými pamětníky.

Zaujala nás výzva k soutěži, která nesla název "Moje obec - moje město - můj kraj za 100 let". K velkému překvapení knihovnice paní Puklové se zúčastnilo mnoho žáků naší školy. Mladší děti přispěly do výtvarné kategorie a starší do kategorie literární. Porota knihovny nominovala vítěze soutěže, kteří byli oceněni na společném setkání. Žáci nám své práce osobně představili, některé z nich můžete zhlédnout v knihovně v rámci malé vernisáže.

Hana Kleisová

 

Krátké zprávy ze školy

Sběr papíru

Opět jsme sbírali starý papír, a to nejen naše děti, ale mnozí šumičtí spoluobčané. Děkujeme, díky vám všem jsme mohli nakoupit dětem drobné odměny a různý výtvarný materiál.

Zdravá pětka

Pozvali jsme do školy paní lektorku, která nám v programu Zdravá 5 vysvětlila zásady zdravého životního stylu především v oblasti stravování, proč jsou některé potraviny pro nás nezdravé, dozvěděli jsme se více o zdravém jídelníčku a o nakupování. Už víme, že díky pravidelnému jídlu s dostatkem ovoce a zeleniny se budeme cítit lépe, budeme se lépe soustředit nejen na školu, ale i na věci, které nás baví.

Páťáci se učili základům programování

Letos jsme se již potřetí zapojili do projektu Evropský týden programování. Cílem kampaně je ukázat, že programování není jen záležitostí úzké skupiny odborníků, propagovat jej mezi lidmi a ukázat, že může posloužit k realizaci mnoha tvořivých nápadů. Náš dopolední minikurz programování děti doslova nadchl. Děkujeme panu Radimu Benkovi za výuku i trpělivost.

Prvňáčci v knihovně

Navštívili jsme šumickou knihovnu. Paní Puklová nám povídala o knížkách a jak se knihy půjčují. Také nám některé dětské knížky ukázala. Na závěr byly děti pasovány na malé čtenáře.

Další beseda

Paní Puklová pozvala do naší knihovny spisovatele Zdeňka Železného. Naši druháčci si prohlédli jeho knihy, zkoušeli veršovat a zpívat.

Vystoupení dětí

V říjnu jsme rádi přijali pozvání do šumické sokolovny a zahráli jubilantům na jejich setkání. V listopadu jsme zahráli našim nejmenším spoluobčánkům na jejich slavnostním vítání na obecním úřadě.  Příležitostný sbor našich malých zpěváčků a recitátorů také přispěl svým vystoupením k příjemné atmosféře při sázení lípy u příležitosti oslav 100. výročí založení republiky. Prosincová vystoupení už patří k tradičním, baví nás zpívat, hrát i recitovat jak na výstavě betlémů tak při rozsvěcování vánočního stromu. Ráda bych touto cestou vyjádřila velké poděkování všem, kteří se podíleli na přípravách zmíněných vystoupení.

Mikulášská nadílka

Každý rok se žáci páté třídy těší, až na ně přijde řada a navštíví ostatní kamarády ze školky a školy jako parta Mikuláše a jeho pomocníků. Nejinak tomu bylo i letos a Mikuláš přišel a naděloval.

 Další předvánoční akce

Těšíme se na setkání dětí, rodičů a paní učitelek v naší škole, které patří k oblíbeným a vždy vydařeným. Pojďme se v předvánočním shonu sejít, popovídat si u kávy, třeba si i trochu zazpívat a strávit příjemný adventní čas společným tvořením.

Přijali jsme pozvání Základní a Mateřské školy Pozořice na adventně vánoční koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Pozořicích, na kterém vystoupí Musica animae a Žesťové kvinteto.

Zimní školování


Ať se nám to líbí nebo ne, v zimě se vyučuje nejlépe. Počasí je většinou nevlídné, všichni jsme rádi zalezlí v teploučku a dětem nezbývá mnoho možností kam jinam zaměřit pozornost než k poutavému výkladu paní učitelky.  A protože stará pedagogická moudrost praví, že co se nestihne do Vánoc, těžko se pak dohání, „makáme“ jako o život.

 Nicméně nyní, když jaro vystrkuje krokusy, je možné si položit ruku na srdce a přiznat, že jsme sem tam přeci jenom nechali skulinku na drobné rozptýlení. Takže si připomeneme, čím jsme se pobavili. Všem radovánkám vévodí výlet s bruslením u Olympie a návštěva zábavního parku Bruno. Na nápad jet si zařádit na brusle přišly kolegyně ze druhé a třetí třídy. Všichni byli nadšení, den jako malovaný a bruslení děti bavilo. Samozřejmě jsme chtěli vyvézt i ostatní třídy, ale již zmíněné jaro na nás udělalo dlouhý nos a naše škola využila poslední bruslící den. Takže máme hezký tip na příští rok. Co se Bruna týká – kdo neviděl, neuvěří. Ačkoliv tady děti byly už dřív s rodiči, přece jenom bezuzdné řádění s kamarády celé akci dává další rozměr. Šplhaly, skákaly, jezdily autíčky, mlsaly, prostě jsme si to úplně užili. Ale nejen sportem živ je žák, v naší škole se v poslední době rozmohlo i kulinářské umění. Na toto téma cituji kolegyni H. Kleisovou:

 

Jak se říká, "pořád je co slavit"!
Oslavili jsme naše společné úsilí za pololetí sladkou odměnou v podobě dortu, který měl pohádkovou chuť i vůni. Zkoušeli jsme v rámci pracovních činností upravit "tabuli" k různým příležitostem, např. svatba, narozeniny, smuteční hostina, a věnovali se také tématu společenské etikety v gastronomických zařízeních. "U nás máte vždy prostřeno"!

 

 

Ovšem nejenom třeťáci – i ve čtvrté třídě se několikrát nejen pojídalo, ale i vařilo. Začalo to pečením vánočního cukroví, kdy si děti ve škole vyrobily těsto, vykrájely tvary a paní učitelka jim to doma upekla. Další vaření byly masopustní koblížky, z kynutého těsta, plněné a pečené na plechu a výborné. Zatím poslední cookery show proběhla v rámci anglického jazyka. V Anglii je totiž zvykem v úterý, před Popeleční středou a začátkem půstu, vyrobit palačinky, a s palačinkou na pánvi vyběhnout z domu a při běhu směrem ke kostelu palačinku nadhazovat a obracet. Potom se sní. Děti vynechaly běh a vyzkoušely si obracení palačinek, což chce určitý cvik, takže ne všechny dopadly zpět na pánev. Naštěstí zbylo dost těch, které neskončily na zemi a děti si mohly pochutnat třeba na anglické specialitě – palačinka posypaná cukrem a pokapaná citronem.

 

 

Letošní zima nás překvapila nečekaně štědrou, i když prakticky pouze na hodiny se počítající, sněhovou nadílkou. My ve škole jsme zvyklí jednat velmi operativně, takže jsme neváhali ani minutu a jen co dopadla aspoň trochu klouzatelná vrstva sněhu, vyrazili jsme bobovat. Že to byla zimní idylka, jak se patří, můžete vidět na našich webových stránkách.

 

 

Páťáci mají v tomto období také docela napilno. Zúčastnili jsme se okresního kola Matematické olympiády, kde náš žáček obsadil první místo, psali jsme celostátní srovnávací testy, připravujeme se na další matematické soutěže jako je Klokan a Pythagoriáda a děti, které se hlásí na osmiletá gymnázia, se už začínají připravovat na zkoušky. Takže na pololetním vysvědčení ještě pořádně neoschl inkoust a žáci už jsou opět v plné práci. Hlavně aby to jaro nezaútočilo příliš razantně, protož už teď nás to ponouká přemýšlet, o co lépe by se hrálo venku, než sedělo ve škole.

 

M. Lerchová

Druhé pololetí v naší škole

Zprávy ze školy

V březnu jsme měli ve škole vzácnou návštěvu, do první třídy se přišli podívat budoucí školáci se svými paními učitelkami i rodiči. Prvňáčci si se svojí paní učitelkou připravili malou ukázku práce, předškoláčky zapojili do skupinových činností a společně se podařilo vytvořit příjemnou atmosféru.

V polovině března se vydali čtvrťáci na vlastivědnou výpravu za poznáním do Brna.

K tradicím již několik let patří nocování ve škole s Andersenem. Tentokrát si děti vytvořily brožurku o tom, jak se dělá kniha.

Zúčastnili jsme se mezinárodní soutěže Matematický klokan.

Děkujeme panu Václavu Kovářovi, že napříč všemi ročníky předal dětem informace v rámci prevence Hasík. Dvě besedy proběhly ve škole, vrcholem celé prevence byl výlet na HZS ve Vyškově.

Abychom dětem ukázali další zajímavé výtvarné techniky, pozvali jsme do školy externí lektorky. Už víme, jak se tvoří pískové obrázky, k Velikonocům jsme si vytvořili věnec a solné obrázky.

Děti z kroužku flétny v dubnu potěšily svým vystoupením jubilanty v Kovalovicích a v červnu naše nejmladší občánky na jejich slavnostním uvítání na obecním úřadě.

Druháci začali plavat, jezdili do vyškovské plavecké školy.

V dubnu proběhl zápis do první třídy. Naši budoucí prvňáčci si pak každý květnový čtvrtek chodili „hrát na školu“ v přípravkách pro předškoláky.

Olga Růžičková

  

 

Afrika

 

Měli jsme to štěstí a mohli jsme se zúčastnit přednášky pana Novotného o životě v Africe. Pan Novotný strávil v Africe spoustu měsíců a dokázal o tom velmi poutavě vyprávět. Zjistili jsme, že na tomto kontinentu jsou pouště i deštné lesy, bohatá města i chudé vesnice, poznali jsme blíže geografii, faunu i flóru. Zhlédli jsme nejen řadu fotografií, ale také spoustu videí, z nichž některá nám byla důkazem, že africké děti se do školy opravdu těší. Závěrem jsme se naučili pár slovíček ve svahilštině a zahráli si hru, která je oblíbená u afrických školáků a líbila se i těm šumickým.

Vážený pane Novotný, všichni Vás zdravíme JAMBO* a moc vám ASANTE**! Děkujeme

Klára Konečná

 

 

Dopravní výchova

 O tom, že na silnici jde občas o život, a proto je třeba maximální obezřetnosti, se přesvědčili čtvrťáci v rámci dopravní výchovy ve Vyškově. Než naši mladí cyklisté dostali svolení vjet na dopravní hřiště, museli projít důkladnou, a dá se říci i vyčerpávající, teoretickou přípravou.  Ujasnili si povinnou výbavu kola, zopakovali základní značky a naučili se řešit různé dopravní situace.

Své teoretické znalosti pak děti předvedly v praxi. A jak dopadly? Skvěle! Přednost zprava, objíždění překážek, odbočování vlevo – žádný problém. Tak snad naše děti čeká mnoho najetých kilometrů bez nehod.

Lenka Soukupová

 

  

 

 

Škola v přírodě

 

Druhý květnový týden se naši čtvrťáci a páťáci vypravili na společnou školu v přírodě do rekreačního střediska Záseka poblíž Velkého Meziříčí. Odstartovali jsme od školy něco po deváté hodině a již v deset jsme byli na místě. Ubytovali jsme se poměrně hladce. Odměnou za první náročnou disciplínu v podobě povlékání peřin byl výborný oběd. Následoval rychlý průzkum okolí, při kterém jsme zhodnotili, že navzdory ne úplně příznivému počasí si celý týden rozhodně užijeme. Velké hřiště, krásný les a dost příležitostí k zajímavým výletům nám nedovolily ani chvilku nudy. Kromě sportovních aktivit jsme si užili i mnoho zábavných týmových a společenských her, při kterých jsme procvičili nejen fyzickou zdatnost, ale i postřeh, pozornost a občas i akrobacii. Jednou z nejoblíbenějších činností se stala stavba lesních domečků, kdy naši mladí architekti a stavaři předvedli své mistrovství a zaslouží náš obdiv.

Druhý den jsme se vydali do sousedního Netína navštívit rodinnou farmu Němcových. Prohlédli jsme si zvířátka, zařízení, ochutnali místní výrobky a zjistili, že skutečné mléko a dobroty z něj vyrobené se nedají s běžnou supermarketovou produkcí srovnat. Při středečním opékání špekáčků bylo počasí natolik větrné, že nás to málem odfouklo i s táborovým ohněm, ale naštěstí jsme měli možnost přesunout veselé scénky a zpěvy na krytou terasu. Ve čtvrtek nás čekal výlet do Žďáru nad Sázavou. Po prohlídce muzea, které se nachází v areálu bývalého kláštera, a památce UNESCO, poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, následoval shopping, vrcholná chvíle každého výletu. Před odjezdem z města jsme obdivovali modelovou železnici, která byla doslova „jako živá.“ Vláčky jezdily na ploše 50 metrů čtverečních, po kolejnicích délky 600 metrů. Model krajiny byl natolik autentický, že jsme viděli i kácení stromů a hašení požárů. Poslední večer děti ještě při stezce odvahy prokázaly svou nebojácnost a zase balit kufry.

Před návratem domů jsme si odskočili do krajského města Vysočiny do ZOO, kde nás při obdivování zvířátek nejednou „osvěžili“ jarní dešťové kapky, a pak už skutečně zpět do Šumic. Cesta po dálnici nečekaně ubíhala více méně hladce, takže se rodiče brzy mohli přivítat se svými unavenými, ale snad i spokojenými ratolestmi. Letošní akci ŠVP  hodnotíme jako velmi úspěšnou a těšíme se na tu příští!

Lenka Soukupová

 

 

CEITEC

 

CEITEC jako vůbec první vědecké centrum v ČR integruje výzkum a vývoj v oblasti věd o živé přírodě, pokročilých materiálů a technologií v takovém rozsahu. Je postaven na vzájemné synergii sedmi výzkumných oblastí a díky špičkovým technologiím umožňuje studovat objekty živé i neživé přírody na všech dostupných úrovních složitosti.

V dubnu jsme tento vědecký institut navštívili. Pracovníci CEITECu ve spolupráci se studenty vysoké školy pro nás připravili zajímavý program: dozvěděli jsme se mnoho poznatků o virech a dalších mikroorganismech, zjistili jsme svoji DNA a dostali výbornou zmrzlinu vyrobenou pomocí tekutého dusíku. Dětem se návštěva ve vědeckém centru velmi líbila a kromě dárečků si odnesly i spoustu užitečných poznatků.

Děkujeme paní Blahákové, mamince našich dětí, za zprostředkování krásného dopoledne.

 

Úspěchy páťáků ve vědomostních soutěžích

Letos se žáci páté třídy zúčastnili hlavně matematických soutěží - Matematické olympiády, Pythagoriády, Matematického klokana, Logické olympiády a srovnávacích testů pro pátý ročník Kalibro. Ve většině soutěží se naši žáci zúčastnili i okresního kola, největších úspěchů dosáhl Roman Otych - 1. místo v okresním kole Matematické olympiády pro 5. ročník, 3. místo v okresním kole Pythagoriády pro 7. ročník, 4. místo v celostátním finále Logické olympiády.

V celostátních srovnávacích testech Kalibro dosáhli naši žáci výborných výsledků.  Mezi více než čtyřmi tisíci žáků se naše třída umístila ve všech oblastech – český jazyk, matematika, anglický jazyk, přírodověda a vlastivěda v první desítce procent a dosahovala výsledků výrazně překračujících celostátní průměr. Nejvíce nás potěšily výsledky v matematice, kde jsme se dosáhli 69,7%, přičemž srovnávací průměr byl 54%.

Doufáme, že se našim, za chvíli už bývalým, žáčkům povede stejně dobře i v dalších školních letech.

Miriam Lerchová

 

Půdní vestavba

 Dovolím si začít malou vzpomínkou, a to na školní roky před 10 lety. Tehdy nás bylo mnohem míň: přes 60 dětí ve škole, učilo se ve čtyřech třídách, byli jsme škola malotřídní, ve školce bylo 25 dětí, 15 dětí v družině, 14 zaměstnanců. Měli jsme k dispozici právě všechny ty prostory mimo novou vestavbu. Už tehdy se ale několik let v různých zprávách, inspekčních, výročních, objevovala zmínka o tom, že škola nemá vyhovující prostory. Malý počet tříd, malý kabinet, chybějící prostory na pomůcky, nevyhovující hřiště. Ne že by nebyly snahy o změnu, určitě se dostavba školy řešila, připravovala a projektovala, ale bohužel nebyla ta správná konstelace, byly projekty, nebyly dotační tituly, obec na velké změny neměla finance. Udělali jsme drobné úpravy a prostě to všichni nějak zvládli.

O pár let později už jsme měli dětí kolem 112, museli jsme rozšířit kapacitu jak ve škole, tak v družině, i ve školce, přibylo zaměstnanců, jejich počet byl již přes dvacet. Bylo třeba půlit hodiny, zvýšil se počet dětí, které potřebovaly pracovat se speciálním pedagogem. A opět nám chyběly prostory. A my jsme to opět nějak zvládli.

Asi před čtyřmi lety začal mít náš sen o větší škole konkrétnější podobu. Naskytla se možnost čerpání dotace z Integrovaného regionální operačního programu v rámci Výzvy č. 46 Infrastruktura základních škol, která slibovala až 90 % dotaci. Bylo jasné, že taková příležitost se již nemusí opakovat. Pan starosta J. Drápal přišel s touto myšlenkou do zastupitelstva a to dalo tomuto projektu zelenou. Začaly projektové a další práce. V únoru roku 2017 bylo zažádáno o dotaci. Zájem ze strany škol v České republice o tuto dotaci 4x převyšoval vyčleněné finance, měli jsme obavu, zda uspějeme. Měli jsme štěstí. Štěstí ale přeje připraveným a to my jsme, s maximálním počtem hodnocených bodů, byli.

Formální proces od žádosti, přes schvalování až po výběr zhotovitele byl poměrně dlouhý, nicméně vloni v tuto dobu jsme předčasně ukončili školní rok, děti měly v tomto školním roce o čtrnáct dní delší prázdniny, a začalo se budovat. Do konce prázdnin proběhly související úpravy v základní škole, mateřské škole i ve školní kuchyni, mimo jiné úpravy zajišťující statiku objektu. Zatímco ve stávajících prostorách byl od 1. září zahájen běžný provoz, ve 3. nadzemním podlaží započaly práce na půdní vestavbě.

Stavba byla dokončena v dubnu 2019, do konce května se nové prostory vybavovaly nábytkem, učebními a kompenzačními pomůckami, v květnu proběhla kolaudace objektu.

Realizací půdní nástavby škola získala novou počítačovou učebnu, učebnu přírodovědy, odbornou přírodovědnou učebnu (laboratoř), prostory pro školní poradenské pracoviště, kabinet, dva sklady pomůcek, sociální zázemí pro chlapce, děvčata a dospělé. Projekt řešil podporu sociální inkluze, objekt byl upraven pro pohyb imobilních osob (vestavěn výtah), byly upraveny vstupy do školy a únikové schodiště. V rámci vedlejší podporované aktivity se také upravilo venkovní prostranství, provedly sadové úpravy na pozemku kolem školy, byly vytvořeny malé pěstitelské záhonky. Projekt vyřešil konektivitu a připojení k internetu.

 Splnil se nám velký sen. Moc za něj děkujeme naší obci, především panu starostovi J. Drápalovi, který řídil stavbu od samého začátku až do úspěšného konce.

Tak ať se vám u nás líbí a dětem ať se daří.

Olga Růžičková

 

 

);